Poprvé jsem ho viděl ve filmu Velký flám / La Grande vadrouille z roku 1966 s Louis de Funès a pak několikrát přímo v Beaune. Je zřejmě největší místností Hospices de Beaune.
Vybaven je dvěma řadami postelí a ve středu pak lavicemi a stoly k jídlu. Na každé posteli se mohli ubytovat dva pacienti – ovšem když je vidíte v reálu, máte pochybnost zdali by se tam vešel pořádně jeden.
Sál má na délku má 50 metrů a nejkrásnější je jeho strop. Vypadá jako loď obrácená naruby. Na každém zdobeném trámu je vytesaná podoba některého z důležitých obyvatel Beune, a na podlahových dlaždicích pod ním zase je monogram Nicolase Rolina a jeho motto “Seulle” odkazující na jeho manželku Guigone de Salins.
Nábytek je zde ovšem “novodobý” a shromáždil ho až v roce 1875 zeď architekta Eugène Viollet-le-Duc.
Eugène Viollet-le-Duc je významná osobnost, která obnovila řadu památek zničených či opuštěných po velké francouzské revoluci. K jeho projektům patří obnova Notre-Dame de Paris , baziliky Saint Denis , Mont Saint-Michel , Sainte-Chapelle a středověkých hradby města Carcassonne.
Fotka je složena ze dvou – jednak z mé fotky z roku asi 2018 nebo 2019 a do ní vložená scéna ze zmíněného filmu Velký flám z roku 1966.
