Na Kazín jsem se vypravoval již několikrát a jednou i vypravil. Seč bludný kořen kdesi pod Cukrákem tomu chtěl a já Kazín minul. Útěchou mi byly nádherné louky s pasoucími se koňmi nad Mokropsy, ale přesto všechno, to bylo mrzuté. O to mrzutější…
Pod kazínskou skálou
