Označit Buddhismus za srdcovku je minimálně troufalé, ale spíše pěkná nehoráznost. Vím o něm velmi málo, téměř nic, přesto vždy když se s ním setkám a s lidmi, kteří ho praktikují nebo je jim jen blízký, mám z toho velmi dobré pocity a radost. Buddhismus je pro mě hledáním štěstí. Trvalého a nepomíjivého. V mých očích je to jako hledání diamantu na obrovské skládce plné podivných věcí, které jsou k mohou být k užitku, ale také nemusí. To jsou mé pocit, to není buddhismus. Nevím co je a tak mohu napsat jen o těch pár věcích, které jsem prožil a nebo mluvit jako opisovač encyklopedie.
Karmapa
Karmapa je považován za nejdéle vědomě se zrozujícího lamu (tib. tulku) Tibetu a je označován jako „živý buddha“. Je duchovní hlavou linie Karma Kagjü, jedné ze škol tibetského buddhismu. Potud šedá teorie. Ale dělá to dojem, že? V Karmapově blízkosti jsem se měl možnost octnout 2x. Působil na mě jako takový mladý, trochu nesmělý málomluvný muž, který dokáže být vážný i vtipný. Současně nesmírně normální, snad bych řekl i obyčejný, kdyby to slovo nemělo i jiné konotace. Prostě cokoliv, jen ne živoucí buddha, alespoň to by byl můj pocit.
Ale nakonec nebyl jediný.
Říká se, že Karmapa mluví současně na 10 úrovních. Každý se napojuje na tu na které je toho schopen. V jednom okamžiku jsem se setkal s jeho pohledem. Byly to přísné oči a ten pohled možná toporný. Nedokázal jsme ho číst, ale přišlo mi, že když s ním budu potřebovat komunikovat, můžu kdykoliv, jen musím chtít. No a tím to skončilo.
Stupy
Po celém světě je řada buddhistických stup, staveb naplněných relikviemi. Existuje jich vícero druhů reprezentujících mnohačetnou symboliku a existuje jich několik druhů. Nalezneme je i v Evropě a dokonce i v České republice. Některé jsou malé, jiné tak velké, že se dá vejít dovnitř.
Navštěvuji je moc rád. Stúpy slouží jako veřejná místa, kam přicházejí lidí, aby dělali přání pro dobro ostatních a meditovali. Obchází přitom stúpu po směru hodinových ručiček. Dobrá přání přináší pozitivní vliv na mysl a tak trochu se není čemu divit. Čím člověk je naplněn, takovým člověkem se stane. Člověk naplněný zlem bude zlý, člověk naplněný dobrými přáními dobrý a přející. Není v tom žádná velká magie a i kdyby jejich přínosem bylo toto, nebylo by to právě málo.
Stúpa může být dobrou terapií, místem kde se jinak rozdivočela mysl má možnost uklidnit a soustředit. Možná to není buddhistický pohled, ale takto jsem ji vždy přijímal já sám.
Strom Bódhi
Když jsem si četl texty o Buddhově probuzení, působili na mě stejně jako jiné texty jejich jazyk zastaral a archaičnost jejich podání srozumitelnosti a ani důvěryhodnosti nepřidala. Podle buddhistické tradice dosáhl Buddha Gautama probuzení právě pod stromem Bódhi. Divné jméno, moc dojem na mě neudělalo. Tím spíš že je to jakýsi druh fikusu.
Každému komu to přijde podobně doporučuji jednoduchou věc. Až jednou narazíte na strom Bódhi, botanicky se jedná o Ficus religiosa, posaďte se pod něj a zaposlouchejte se. Strom Bódhi má listy velké asi jako dlaň a poměrně tvrdé. Ve větru do sebe naráží a uslyšíte takový zvláštní zvuk. Zavřete oči a poslouchejte …
Summer courses
Letní buddhistické kurzy pořádá organizace Diamond Way Buddhism založená Hannah Nydahl a Ole Nydahl. Organizace vybudovala stovky center po světě a sdružuje tisíce příznivců. Párkrát jsem se byl na nich podívat, posadil se poslouchal. Jednou ročně se zde sejde několik tisícovek buddhistů. Fantazie a myslím to doslova. Mám mnoho hezkých vzpomínek z míst v okolí, které mi umožnili přemýšlet i o věcech na které jsem jinak vůbec nenašel čas.
Ovšem má to i druhou stránku, kterou mnoho z těch jinak skvělých lidí asi neuslyší rádo. Ze zakladatele, Ole Nydahla, jsem měl vždy takový divný pocit a nikdy se neztotožnil s jeho slovy, která mi přijdou přízemně xenofobní, rasistická a asi tím posledním co bych v buddhismus očekával že najdu. Dlouho jsem přemýšlel jak si to vše vysvětlit a úpřimně nevím. Na jednu stranu si myslím, že Diamond Way Buddhism mnoha lidem přinesl mnoho užitečného a všech lidí si vážním. Ano, vidím v nich ty buddhy, čisté a dokonalé bytosti, byť zatím ještě neprobuzené. Jenže celek ve mě vyvolává dojem komerčního projektu s povrchní polevou z buddhismu, to vše okořeněné mě nesrozumitelnými projevy ega.
Buddhistický humor
Tohle na buddhistech miluji. Buddhismus není dogma a jakákoliv příležitost rozbíjet je mi vlastně dosti sympatická.
Taky lidi
Nevím zdali to mám zakořeněné ve svém vnímání jen já nebo to patří k našim národním specifikům, ale pokud je někdo příslušníkem nějaké náboženské obce, Mám tendenci vnímat ho velmi stereotypně a k tomu stereotypu patří slova jako je dogma, formalismus, vážnost, uzavřenost, vlastní svět, formalizované projevy důstojnosti apod. Na buddhistech mě baví to jak často takový stereotyp selhává. Důkazem jsou třebas už jen některé rozhovory s Dalajlámou z niž na mě čiší jakási humoristická poťouchlost, abych tam řekl. Samozřejmě v dobrém. A zde je hned několik další příkladů, které do mých stereotypů nezapadají a z nichž mám radost. I když někdy i určité pochyby, ale ty souvisí spíše s tím, že si pokládám otázku co je projevem svobodné bytosti a co jejího ega. Ale to by bylo na delší filozofování.
Dalajláma
Vždy mě udivovalo jak je Dalajláma populární mezi ne-buddhisty a moc tomu nerozuměl. Nevím co k němu říct, snad je to, že stojí za to mu naslouchat. Ale ne proto co mu člověk rozumím napoprvé, ale proto co se za tím skrývá a málokdy lze uchopit tak nějak “na první dobrou”.
Dalajláma je často považován za buddhistickou hlavu,a si podobně jako papež za tu křesťanskou. Ale to je omyl. Je pouze hlavním světským představitelem školy gelugpa, jedné ze 4 tibetských škol. Dříve byl i politickým vůdcem Tibeťanů, ale tohoto titulu se 14. dalajláma vzdal ve čtvrtek 10. března 2011 v severoindické Dharamsale.
Óm mani padmé húm
Mantra tibetského buddhismu, která má transformovat negativní emoce. Óm transformuje pýchu a egoismus, ma žárlivost a závist, ni připoutání a egoistická přání, pad nevědomost a zmatek, mé chamtivost a lakotu a konečně húm nenávist a hněv. Vyslovit ji může každý spolu s přáním užitku jemu a ostatním cítícím bytostem.
Je to zvláštní, že pár slov by mělo mít taková účinek. A určitě má. Možná člověk nemusí věřit tomu, že její opakování transformuje okolní svět, ale vlastní mysl transformuje určitě. A tak pak už může transformovat celý svět. Ldyž ne jinak, tak v tom si hledám její kontext – jednoduchý a docela racionální.
Níže si můžete poslechnout co této mantře říká Dalajláma.