Babí léto v Českém středohoří

Je tu nejvíce bouří v roce a jen 8 dní v roce zde nefouká vítr. Pravidelně ji navštěvoval pruský král Friedrich Wilhem III, byl tu Wolfgang Goethe i náš Karel Hynek Mácha. Z vrcholu je výhled až k dalekým Alpám a i když 30 stupňové plynulé stoupání odrazuje, je málo míst, která nabízí pravé takový výhled. Ano, mluvím o Milešovce, královně Českého středohoří, která převyšuje okolní terén až o 400 metrů při celkové výšce 836,6 metrů nad mořem.

Ač trochu se zpožděním, musím se rozepsat o tomhle bezesporu jednom z nejhezčích výletů v minulém roce. Návštěvu královny totiž nelze jen tak opominout ač nerad, musím přiznat, že to byla návštěva vlastně docela náhodná.

Na podzim jsem měl cestu do Mostu s poměrně velkou časovou mezerou – den. Nevzít sebou kolo by bylo hřích, ale kam vyrazit? V místním Tescu jsem koupil cyklomapu a rozhlížel se po okolí. První co mi padlo do oka bylo relativně nepříliš vzdálené České středohoří. Matně jsem si vybavoval sopečné homole a rozhodl se – ano, to je ten správný směr a když České středohoří pak jedině na Milešovku.

Cesta z Mostu utíkala docela dobře a kopce, které jsme míjel měly fantastické tvary, jako by si je někdo vypůjčil z Jurského parku. Cíl číslo jedna: Milešov. Milešov je malá vesnička se zajímavým, původně čtyřkřídlým, dnes nepřístupným, renesančním zámkem. Zámek, dnes domov důchodců architektonickou dominantou Milešova. Je vidět již z dálky a je to pohled, který stojí za to vidět.

Tou největší dominantou, kterou i sebevětší zámek nebo hrad nepřekonají je Milešovka. Obrovská homole, která se vypíná přímo na Milešovem je nepřehlédnutelná. Když jsem vystoupil z auta a podíval se vzhůru, skoro se mi podlomily nohy. Tohle vyjít bude problém, natož vyjet na kole, ale jak se říká: kdo se bojí nesmí do lesa.

Milešovku jsem nakonec zvládl a v barevném babím létě nakonec i protější kopec Ostrý na němž kdysi stával kdysi gotický hrad. Přestože z něj zbylo jen několik zdí, suťová pole a kamenná brána, je to místo s nádherným výhledem na Milešov, Milešovku a kouzelnou přírodou s řadou ukázek sloupcového rozpadu zdejších čedičových skal. Zajímavé je, že prý první osídlenci byli uprchlíci z Bavorska. Ač přímo na Ostrém jsme nic takového nepozoroval, prý využili přirozené kamenné hradby vzniklé propadem jícnu sopky a opevnili se nejdříve v dřevěném a později kamenném hradu. Prý odtud pochází i česká vladycká rodina Rytířů z Borče a svobodných pánů na Wostrém, jejíž prý poslední potomek žije kdesi na Moravě.

Kolem Milešovky ale stálo vícero hradů a já ten den navštívil ještě jeden – Kostomlaty Milešovkou. Zřícenina gotického hradu postaveného pány z Rýzmberka sice stojí od Milešova poněkud stranou, ale už jen to, že toto sídlo v roce 1335 koupil markrabě Karel, později známý jako Karel IV, ho dělá čímsi pozoruhodným. Mimo jiné se zde konají vystoupení historického šermu a já zde narazil na skupinku lidí z České televize, kteří zde cosi připravovali. Zdali to bylo pro vystoupení nebo nějakou novou českou pohádku nevím, ale řada míst hradu byla upravena a byly zde vybudovány dřevěné dekorace dávající zejména hradnímu jádru zajímavý ráz.

Pod hradem je docela romantický altánek na břehu rybníka obklopený jírovci a tak cesta zpět byla nejen plná listí, ale i kaštanů. Až najdete někdy chvili času, určitě navštivte Milešovku, Ostrý i Kostomlaty. Stojí za to.