Ze vztahu Dia a Eurynomy, bohyně krásy, půvabu a veselí vzešly tři sestry – radostná Eufrosyné, kvetoucí Thaliá a skvělá Aglaia. V římské mytologii jinými slovy – tři Grácie. Jak se však dostala Aglaia do Dobříše si zaslouží podrobný výklad, který je spojen se zoologickými i botanickými raritami tohoto kraje. Jméno Aglaia však nenese jen zdejší obora, ale i stejnojmený vrch, který je součástí brdských Hřebenů.
Obrázek: Obora Aglaia je ohrazená a veřejnosti nepřístupná. I tak z okrajů můžete vidět její krásu.
V roce 1865 přicestovala spolu s majitelem zdejšího panství, Jeronýmem Mansfeldem i krásná maďarská šlechnična Aglaia Festetitz de Tolna. Hrabě se s ní ve stejném roce oženil a nechal po ní pojmenovat jeden z vrchů – Aglaia.
Obrázek: Cesta v oboře Aglaia. Všimněte si krásných luk, které jsou zejména ve směru k Dobříši.
V okolí vrchu pak zřídil rozsáhlý anglický park v kterém byla vysazena jedle douglaska, borovice vejmutovka a další.
Obrázek: večer v oboře Aglaia
Jižně, ve směru od Dobříše, vznikla obora. Její rozloha je 515 hektarů a chová se zde jelenec viržínský, daňek skbvrnitý a jelen evropský. Plocha obory se postupně měnila a některé její časti zanikly. Jednou z nich byla část určená pro černou zvěř.
Dnešní podoba obory pochází z 20. století. Původní obora sahala až k Mokrovratům. V okolním lese lze narazit na kamené a cihlové sloupy, které vyznačují původní rozlohu obory. Pokud někdy vyrazíte na Královu stolici, nemůžete je minout ať už za Starou Hutí a nebo nedaleko Voznice.
Obora Aglaia – perla brdské přírody