Krátké zastavení v La Turbie. Socha římského císaře Augusta oslavuje jeho vítězství nad alpskými kmeny a označuje obchodní cesty. Celá stavba byla vysoká téměř 50 metru. Postavena byla v 6 století před naším letopočtem. Monument, který měl být vidět ze široka zdaleka, zejména pak z lodí plujících na moři.
Nešlo o pevnost nebo stavbu vojenského charakteru. Spíš označení hranic. V 15 a 16 století si z ní lidé však pevnost udělali, díky množství materiálu se to i nabízelo. Později se však z místa stal spíše lom na stavbu domů v okolí a tak monument začal pomalu mizet. I tak z něj dnes zůstalo mnoho, abychom si mohli udělat představu o jeho rozměrech neb i ten zbytek má stále 35 metrů.
Starověké dějiny
V římské době nebyly podobné památníky neobvyklé. Stavěny byly po celé říši, aby připomínaly velká vítězství, důležité události nebo vládce a velitele. Takto vznikla i památník v La Turbie, aby připomínal vítězství císaře Octaviana Augusta nad alpskými kmeny během válek, které trvaly od roku 25. do roku 14. před naším letopočtem. Postaven byl 6 až 7 století na nejvyšším bodě staré římské silnice Via Julia, postavené za účelem usnadnění obchodu s galskými národy,
Na vrcholu pomníku byla pravděpodobně socha zobrazující samotného Augusta viditelná z dálky.
Středověk
Po pádu římské říše byl památník použit velmi prakticky. Okolí bylo obehnáno opevněním a samotný památník byl využit jako obranná věž. I když by se mohlo zdát, že to bylo příčinou jeho konce, je možné že díky tomu se aspoň část památníku dochovala. Jinak by bylo místo zničeno jako místo uctívání pohanských bohů ke kterým byl císař Augustus zařazen také. To platilo až do roku 1705, kdy středověké opevnění ztratilo svoji funkci a pak již nic nebránilo tomu, aby se stavba mohla začít rozebírat na stavební kámen.
Současnost
V roce 1860 se Nice stalo součástí Francouzské republiky a památník byl zapsán na seznam historických památek. Prakticky se však nezměnilo téměř nic až do roku 1905, kdy místní architekt, Philippe Casimir, začal se zajištěním oblasti. Po něm byl pak Jean-Camille Formigé pověřen přestavbou části památníku. Formigé byl uznávaným francouzským architektem specializujícím se na římské památky. Za sebou měl obnovu divadla v Orange, amfiteátru v Arles nebo Pont de Bir-Hakeim v Paříži. Za poslední fáze byl odpovědný Jean-Camille, Jules Formigé, jeho syn. To už byla 30. léta.
Na základě záznamů římského historika Pliny staršího, který napsal originální text do jedné z knih, byl zrekonstruován původní text na zdi a spolu s archeologickým průzkumem fragmentů a geometrických předpokladů o konstrukci celého památníku, byly rekonstruována i jedna strana památníku a sloupy na ní.
Nápis na památníku
Císaři Caesarovi Augustovi , synovi zbožňovaného (Julia Caesara) , Pontifex Maximovi (nejvyšší kněz a hlava kolegia pontifiků) , zvolenému čtnáctkrát Imperátorem, sedmnáctým rokem tribunem lidu , Senát a lidé Říma postavili toto na památku, že pod jeho vedením a záštitou byly všechny alpské národy, od Horního moře do Dolního moři , podmaněny do Impéria římského lidu.
Podmaňené alpské národy:
| · TRUMPILINI · CAMUNNI · VENOSTES · VENNONETES · ISARCI · BREUNI · GENAUNES · FOCUNATES | · VINDELICI: ·· COSUANETES ·· RUCINATES ·· LICATES ·· CATENATES · AMBISONTES · RUGUSCI · SUANETES · CALUCONES · BRIXENETES | · LEPONTII · UBERI · NANTUATES · SEDUNI · VERAGRI · SALASSI · ACITAUONES · MEDULLI · UCENNI · CATURIGES | · BRIGIANI · SOGIONTI · BRODIONTI · NEMALONI · EDENATES · VESUBIANI · VEAMINI · GALLITAE · TRIULLATI | · ECDINI · VERGUNNI · EGUITURI · NEMATURI · ORATELLI · NERUSI · VELAUNI · SUETRI. |
