Poprvé jsme se do Álory dostal náhodou, když jsem hledal nějaké ubytování na sever od Malagy a na cestě k El Caminito del Rey. Neočekával jsem nic velkého, ale a utrmácený řízením jsem dojel na kraj Álory. Je zde velké parkoviště, kde probíhají pravidelné trhy a uzoučký vjezd do města. Tak uzoučký, že jsme zaváhal zdali jsem dobře. Ale upozornění z hotelu, že nejlépe parkovat na parkovišti něž u něj, kde je málo místa, mě přesvědčili, že jsem auto nechal obrazně před branami a k hotelu došel pěšky.
Městečko bylo plné úzkých, klikatících se a vůbec z pohledu mých řidičských zkušeností té doby, zcela nečekaných překvapení. Nakonec jsem si Áloru projel i autem neb jsem se chtěl podívat na hrad nad ní a to jsem chvil jel uličkami, kde zrcátka málem dřela na obou stranách o okolní domy.
No a nakonec mi Álora tak nějak přirostla k srdci.
Historie Álory
Oblast byla osídlena už od pravěku a byla využívána Féničany , kteří si s největší pravděpodobností postavili pevnost. Pak přišli Římané a již zaniklou pevnost obnovili. Vzniklo zde municipium, město závislé na Římu, známé také jako Iluritanum. Jeho název se dochoval na nápisu z roku 79 před naším letopočtem. Pevnost pak byla rozšiřována i Vizigóty a především Moory , kteří Pyrenejský poloostrov dobyli později.
Alora se stala pevností vzpurného Umara ibn Hafsuna, povstalce proti Cordóbskému emirátu z 9. století. Křesťanské časy začaly až rokem 1484. Do té doby křesťanská vojska podnikla řadu pokusů město dobít, ale nebyla úspěšná. V 16. a 17. století se Álora těšila období prosperity. V roce 1628 se stala autonomní obcí přidruženou k Málaze. Ve 20. století však odtud velká část populace emigrovala. Nejvíce do Spojených států a od 60. let i do Německa, Austrálie a Švýcarska
rbsh 
rhdr 
oznor 
oznor 
oznor 
oznor
Hlavní památky
Kromě zbytků arabského hradů je dnes v Áloře řada dalších památek, většina však spíše místního významu. Zajímavostí je malá budova Cruz del Humilladero poblíž Flores Convent. Připomíná symbolické předání klíčů od města Ali Ibn Falcún Al-Baezi katolickým monarchům v červnu roku 1484.
K dalším památkám patří:
- kostel a klášter Nuestra Señora de Flores ze 16. století
- Iglesia de la Veracruz (16. století)
- Kostel Nuestra Señora de la Encarnación na místě někdejší hradní mešity hradu. To ubytuje krucifix José Navas Parejo .
- kaple sv. Brigidy (16. století)
- kaple Las Torres (15. století), pozdně gotický
Álora – místní život
Mnoho španělských měst již dávno ztratilo svoji lokální specifičnost a nabíhají turistům, kteří přijíždí zejména na pobřeží, aby zde strávili dovolenou. I Álora se o to snaží, ale na mě působila přece jenom více místně, zejména večer, kdy lidé po horkém dnu vychází do ulic. Někdo veme židličku, postaví ji před dům a sedne si na ni, ženy vyrazí s dětmi a další jen ve skupinách tlachají jen tak o životě.
Stejně tak místní pravidelný trh. Ne , není to to městské tržiště, ale pár vyhrazených pruhů na parkovišti, kde se postaví stany a v nich se prodává hlavně oblečení v typických pestrých andaluských vzorech. Mezi nimi pak nechodí vyfintěné turistky s taškami od Versace, ale místní tetiny. I ceny jsou místní a pokud člověk něco koupí, vnímá očividnou radost prodávajícího, že utržil pár EUR.
cof 
rbsh 
dav 
rhdr
Jízda po Áloře
Klikatící se, úzké a prudce stoupající nebo klesající uličky, jsou napoprvé peklem. Zejména cestou na hrad a z hradu jsem skutečně myslel, že neprojedu a budu nějaký ten kilometr couvat zpět do kopce na hrad. Na videu jede na motorce, ale autem je to zcela jiný level ..