Tam kde rostou frňákovníky

Najít frňákovník není jen tak. Hlídají ho skřítkové, kteří jsou možná dobromyslní, ale také pěkně rozpustilí. Kdo z vás si ještě vzpomíná na film Oldřicha Lipského Tři veteráni, ví o čem mluvím. Frňákovník nebyl nikdy druhem hojným a i v brdské přírodě téměř vymizel. Pojdte se podívat na pár jeho posledních kousků, které lze najít na samých vrcholových partiích Hřebenů.

Nejvyšší partie brdských Hřebenů jsou často porostlé hustým listnatým lesem složeným převážně z dubin a bučin. Řada z těchto lesů má charakter původních porostů. Mezi význačná místa patří například chráněná rezervace Hradec nebo řada dalsích míst vrcholových partií. I když Hřebeny vypadají pro toho kdo zná jen hřebenovou cestu jako jakási placka na vrcholu desítky kilometrů dlouhého kopce, ve skutečnosti řada míst je ukryta mimo turistické stezky.

V lepším případě sem vedou pěšiny, jako například k Holému vrchu a nebo v tom horším ani to ne. A je tomu tak dobře. Jen díky tomu si zdejší les zachovává přirozený charakter, který místy připomíná pravý nefalšovaný prales. Ležící stromy, které zde roky tlejí, bíle kostry větrem dávno zlomených bříz, to vše dotváří dojem člověkem netknuté divočiny, která je paradoxně symbolizovaná suchými stromy, které vztahují své větve vůči nebesům i roky po té co z nich zmizel poslední život.

Když na ně narazíte, je to vždy nečekané, někdy monumentální setkání, které člověku velí zastavit se zamyslet se nad vlastním osudem. Následující fotografie jsou z místa ne více než 40 x 10 metrů. I když nejsou přímo z Hradce, je ten na vzdálenost co by kamenem dohodil.