Zaniklý statek s pohnutou historií zapomenutý ve skalách

Tak to byl zase jednou výlet mimo Brdské pohoří. Nedaleko Drábských světniček na náhorní plošině Hrada stávalo kdysi stejnojmenné slovanské hradiště. Po něm, stejně jako po osídlení z mladšího paeolitu, osídlení lidí s keramikou nálevkových pohárů či lidu popelnicových polí, tu najdete pramálo. Když však vydržíte a podél nádherných výhledů s pískovcových stěn se vydáte dále na Klamornu, narazíte na místo, které jako by sem nepatřilo – zaniklý statek se slavnou a také pohnutou historií.

^{Obrázek: Koryto pro dobytek v jedné z ruin hospodářských budov zdejšího statku}

Podivné je už jeho jméno – Píčův statek, to zní hrozně, ale pojmenování pochází od jména Jána Píči, který zde roku 1716 založil 250 let trvající dynastii. Místo však bylo osídleno již dříve a existují mnohem starší doklady o osídlení a samotě již někdy z 15. Století.

Rod Píčů se prý těšil v kraji velké oblibě a zejména jejich chov koní doznal značného věhlasu. Prý se snad zlatými podkovami by dali kout. Hospodařit na tomto místě muselo mít svá kouzla. Okolní sprašové louky jsou desítky metrů na vysokých pískovcových terasách a jen sem dojít vyžaduje kus odhodlání. Není divu, že místo minuly války a i ta druhá světová. Němci sem prý nechodili a vlčák Silva prý dobře hlídal. Na statku se kromě koní chovala i další zvířata – prasata, slepice, králíci. Obilí se vozilo do Skálova mlýna do více jak 2 kilometry vzdálené Březiny a každý druhý den se peklo 14 bochníků chleba.

^{Obrázek: tak takový pohled do krajiny se nabízel každý den lidem ze zdejšího statku a že vyhlídek je tu jinak více než dost.}

Když dnes utrmáceni dojdete k Píčovu statku, chlebem a solí vás nikdo neuvítá. Jen rozvaliny připomínají statek, který tu kdysi stál. Nakonec nepřežil komunistická padesátá léta. Když si pro vdovu a syna, kteří zde jako poslední zůstali, přišla bezpečnost, byl to konec statku, byť vdově se podařilo uprchnout, ale do statku se již nevrátila a statek chátral, až z něho zbyly rozvaliny.

Dnes mezi nimi můžete tiše projít, podívat se kde stávalo stavení, kde chlévy, prohlédnout si koryta pro dobytek a zbytky stěn. Na okraji, kde začíná rokle, pak zbyl do skály vytesaný sklípek. Po několika schůdcích scházím do temnoty, kde se ukrývají dvě malé místnůstky s maličkým okýnkem, kterým z venku vypadá jako náhodný otvor ve skále. Ve stěnách jsou vidět zbytky po nástrojích a v v rohu stojí něco, co kdysi sloužilo k nějaké zemědělské činnosti. Kdo ví součástí, jakého stroje to bylo.

Tiše se můžete zastavit a zasnít jak se tu asi žilo a na okolních loukách hospodařilo.

^{Obrázek: Torzo brány zaniklého Píčova statku}

^{Obrázek: Zdi hospodářských stavení z vytesaných pískovcových kvádrů}

^{Obrázek: Pískovcové skály ukrývají malý zatesaný sklípek o dvou místnostech. Zdá se že tu něco ještě zůstalo.}

^{Obrázek: Na zemí leží zbytky jakéhosi zřejmě zemědělského stroje.}

^{Obrázek: Ta černa čmouha je ve skutečnosti malé okénko ve skále do sklípku a co to z něj vyléta? Zlatá muška? ne, je to komár, ale dozajista zlatý …}